2011
Okřešánek v Praze
Okřešánek tančil v Kongresovém paláci letos již potřetí. V loňském roce obsadil folklórní soubor Okřešánek na republikovém finále Sedmikvítku v Přibyslavi dvě první místa a byl vyslán do Prahy, kde byl vyhlášen jako nejúspěšnější soubor ve folklórním tanci a získal pohár předsedy vlády. Jelikož se však jednalo o pohár putovní, v letošním roce musel Okřešánek pohár předat zase dále. Z tohoto důvodu se vypravili tanečníci a tanečnice v pátek 4. února opět do Prahy. Koncert Děti dětem se koná pravidelně každý rok vždy jako součást akce Ledová Praha. Při této příležitosti mohou děti navštívit některá muzea, historické památky či jiné atrakce buď zdarma nebo za zvýhodněné vstupné. Také náš soubor této příležitosti využil a do Prahy vyrazil již ráno. Děti navštívily Národní muzeum, kde zhlédly především výstavu Starých pověstí českých, ve druhém muzeu obdivovaly voskové figuríny a nakonec hledaly strašidla v Muzeu pražských pověstí. Nechyběla ani návštěva McDonald´s a Pizzerie a také projížďka metrem. Po turistické části dne se celý soubor přesunul do Kongresového paláce, kde absolvoval krátkou prostorovou zkoušku a pak hurá do krojů. V 18.00 hod. začal slavnostní koncert, kde Okřešánek obdržel náhradu za putovní pohár v podobě futuristického talíře a také ocenění za dlouholetou práci. Samotné vystoupení se dětem moc povedlo, jednalo se o osmiminutové pásmo horáckých tanců s názvem Čtyřpárová. Celý koncert byl zakončen vystoupením oblíbené skupiny Maxim turbulenc. Známé hity zpívali snad všichni v sále včetně dospělých. A nejen to….skoro všichni vyskočili ze své židle, našli si prostor a vlnili se, skákali, dupali a tleskali. Prostě skvělá nálada doprovázela všechny zúčastněné po celý den, večer i celou cestu zpět domů……
Masopust
Měsíc masopustního veselí – měsíc pro dětské karnevaly. Okřešánek se zúčastnil karnevalů v Okříškách, v Trnavě a v Zašovicích. Svým vystoupením přispěl ke kulturní části těchto akcí pro děti. V Okříškách pojala kapela Okřešánku své vystoupení netradičně – hudebníci byli také zamaskováni!!!
Krajská přehlídka
Jednou za dva roky se v Jihlavě koná krajská přehlídka folklórních souborů. Také Okřešánek se této přehlídky zúčastnil. Do republikového finále jsme sice nepostoupili, ale odbornou porotou jsme byli hodnoceni velice kladně a byli jsme zařazeni mezi soubory, které porotu svým vystoupením zaujaly.
Smrtolenka – vynášení paní Zimy
Okřešánek zavedl v Okříškách lidovou tradici vynášení Smrti neboli Moreny. Členové Okřešánku chodí s figurínou ze slámy od stavení ke stavení koledují. Panímámy mají připravené občerstvení a také nějakou sladkost do košíčku, případně do kasičky. Celý průvod trvá několik hodin a je zakončen vhozením Moreny do řeky………a zima je definitivně pryč!!!
Den Země
Den Země – každoročně probíhají oslavy v ekologickém středisku Chaloupky a Okřešánek přispívá svým vystoupením ke kulturnímu programu pro všechny návštěvníky. Ani letos tomu nebylo jinak. Okřešánek vystupoval celkem dvakrát. Jedno vystoupení obstarali mladší členové Okřešánku, to druhé už bylo v režii zkušenějších tanečníků.
Den matek
První květnová neděle patří maminkám – Svátek matek. Okřešánek přispěl svým vystoupením ke kulturnímu programu v |Trnavě, kde v kulturním domě pořádala základní a mateřská škola besídku pro maminky. Okřešánek předvedl tentokrát své pásmo „Na senách“ a tanec „Z Pulčínského kostelíčka“. Vystoupení mělo velký úspěch a soubor hned obdržel nabídku na další vystoupení v Trnavě, tentokrát na králičí hody.
Rekord ve Vyškově
Už druhým rokem přispěl náš soubor k překonání rekordu v počtu tanečníků tančících v jeden čas na jednom místě jeden tanec – Hanáckou besedu. Překonávání rekordu se uskutečnilo ve Vyškově na naměstí. Mezi účastníky byly převážně hanácké soubory, hosty zastupoval náš soubor Okřešánek a brněnský soubor Ondráš. Rekord z minulého roku byl překonán v pátek 13. května. A to byl pátek třináctého….!!!!
Horácko zpívá a tančí
V pátek 27. května se Okřešánek ukázal na dětském folklórním festivalu Horácko zpívá a tančí ve Světlé nad Sázavou. Jelikož už mají organizátoři této akce špatné zkušenosti s počasím, byl celý festival organizován ve sportovní hale. Prostředí sice pro folklór není zrovna optimální, ale organizátoři vše dobře zajistili, vyzdobili a ozvučili, proto samotný festival byl velice pěkný. Také Okřešánek se velmi líbil. Zúčastnili se všichni členové souboru. Mladší vystoupili s pásmem „Ševcovská“, starší s pásmem „Na senách“, které si velcí tanečníci velice oblíbili.
1. ROČNÍK OKŘÍŠSKÝ FOKLÓRNÍ FESTIVÁLEK
Folklórní soubor Okřešánek zavedl v Okříškách novou tradici a dne 29. května proběhl v Okříškách v prostoru za hasičárnou 1. ročník Okříšského folklórního festiválku.
Počasí se po dvou propršených dnech umoudřilo a sluníčko se na nás po celý den pěkně usmívalo. Celé dopoledne věnoval soubor přípravám – maminky pekly koláčky a preclíky, děvčata mazala bagety na občerstvení, chlapi nosily lavice, vedoucí souboru zdobila areál.
V 15.00 hod. se provizorní hlediště zaplnilo diváky a samotný festival mohl začít. Úvod byl trochu netradiční – hned na začátku zazněl známý song z filmu „Slunce, seno, jahody“ a „Keliška“ vběhla na plac i s píšťalkou, aby svolala ostatní baby na drby a protože začíná „babský bál“, co jiného mohli diváci vidět než taneček v podání „bab“–„TRNKY, BRNKY“.
Po netradičním zahájení Okříšského folklórního festiválku se ujala úvodního slova vedoucí souboru Ilona Mikešová, která všechny diváky jaksepatří přivítala. A už se mohlo začít…..
Jako první vystoupily sestry Bartíkové, nadějné budoucí zpěvačky, s lidovými písněmi. Pak ovládla taneční plochu mužská síla Okřešánku, kde chlapci v nových krojích s holí v ruce zatancovali tanec „Muzikanti, hrejte“.
Okřešánek v průběhu festivalu ukázal svá nejlepší taneční pásma. V podání mladších členů souboru se jednalo o pásmo „Ševcovská“, se staršími dětmi pak „Námluvy“, „Košťatová“ a „Na senách“.
Hosté našeho festivalu byly soubory Rouchováček z Rouchovan a Dřeváček z Jihlavy. Tyto soubory předvedly dvacetiminutová pásma. Rouchováček se pochlubil se svým pásmem říkadel, škádlivek, tanců a písní s názvem „Na róchovské lóce“, Dřeváček zaujal nejvíce svými tanečky „Dřeváčky“ a „Kalamajka“.
Festiválek se vydařil, Okřešánek je náležitě pyšný, že se vše vydařilo dle očekávání, diváků přišlo opravdu hodně, a již nyní má v hlavě plány na příští 2. ročník Okříšského folklórního festiválku, který bude zároveň oslavou prvního kulatého výročí – Okřešánek bude slavit 10 let své činnosti.
Valdíkov – sraz rodáků
18. června se konala v obci Valdíkov – rodná vesnička samotné vedoucí souboru – velká sláva – oslavy výročí první zmínky o obci spojené se srazem rodáků. Okřešánek byl pozván na tuto akci a měl za úkol uspořádat půlhodinové představení.
Jelikož mělo spoustu dětí již s rodiči jiný program, bylo velice těžké dát dokupy takovou taneční skupinu, která by odvedla pěkné vystoupení. Nakonec se ale vše vydařilo a děti ze souboru dokázaly, že jsou již zkušenými tanečníky a případné změny těsně před vystoupením je již „nerozhází“. Okřešánek zaznamenal velký úspěch, ve Valdíkově takové vystoupení nikdy nebylo uspořádáno.
Ekotrhy v Jihlavě
Trhy s produkty našich výrobců z Vysočiny byly vystavovány a prodávány na zimním stadiónu v Jihlavě. Okřešánek obdržel pozvánku se žádostí o vystoupení na této akci. Na ploše, kdy se jindy prohánějí hokejisté bylo spousta stánků a mezi nimi zpíval a tančil Okřešánek…….
Okřešánek úspěšně reprezentoval Českou republiku v Polsku
Od 24. července do 31.července 2011 probíhal v Polsku ve městě Nowy Sacz19. ročník mezinárodního festivalu „Dzieci gor“ / Děti hor /.
Festivalu se účastnilo celkem 12 souborů, 6 polských a 6 zahraničních. Účast na festivalu byla podmíněna přísným výběrem komise. Každý soubor včetně polských, jenž měl zájem o účast na tomto prestižním festivalu, musel poslat DVD se svým repertoárem, CD s fotografiemi z vystoupení, informace o souboru a informace o regionu i městě. Celkem se přihlásilo 45 zahraničních souborů, jen z České republiky jich bylo 10. Komise se skládala ze samých odborníků přes lidovou kulturu, etnografii, zpěv a tanec. Mezi členy komise byl profesor z Mexika, který přednáší na vysoké škole, učitel tance a hudby pan Pedro Alfonso Palacios Vargas, dále předseda folklórního sdružení v Belgii pan Gustel Verbeelen, který se zabývá světovou kulturou, ředitelka kultury a festivalů v Belgii paní Siegfried Verbeelen. Ostatními členy komise byly významné osobnosti z Polska, zabývající se taktéž celý život etnografií a sběrem lidové slovesnosti – Aleksandra Szurmiak-Bogucka, Wieslawa Hazuka, Benedikt Kafel.
V lednu 2011 poslal náš soubor přihlášku s nahraným DVD a čekal, jak to dopadne. Na konci května přišla zpráva, že se Okřešánek mezi prvních šest souborů nenominoval, ale jelikož jsme se odborné komisi velice líbili, budeme zařazeni do programu festivalu na příští rok 2012. Z této zprávy jsme moc nadšeni nebyli, jelikož jsme se domnívali, že to takto píšou každému a v příštím roce žádnou pozvánku již nedostaneme. Opak byl ale pravdou. Jeden z nominovaných zahraničních souborů z Ameriky nedostal vízum, a proto přišla řada na soubor, který taktéž odbornou komisi zaujal – byl to náš OKŘEŠÁNEK.
Až v Polsku jsme se od naší delegátky, jež se po celou dobu pobytu o nás pečlivě starala, dozvěděli, že již samotný fakt, že jsme na festival obdrželi pozvání, je velká prestiž, neboť ostatní zúčastněné soubory posílaly přihlášku opakovaně několik let po sobě a teprve nyní se jim nominace podařila. Soubor z Hercegoviny, který byl taktéž účastníkem festivalu, se o nominaci pokoušel 14 let. Také pro domácí polské soubory je tento festival velkou prestižní událostí. V Polsku je folklórních souborů velké množství a tedy i velká konkurence, proto soubor, který dosáhne nominace, považuje tuto skutečnost za vrchol své kariéry. Opakovaně se totiž na festival soubory nezvou. Podle informací byl v roce 2005 účastníkem festivalu také český soubor, ale od té doby se žádný jiný na festival již nedostal.
Zpráva, že se máme festivalu zúčastnit, přišla v době, kdy spousta dětí ze souboru už měla jiný program se svými rodiči, zaplacenou dovolenou či letní dětský tábor. Dětí proto jelo pouze dvacet a to různého věkového složení. I tak se nám však podařilo připravit a zkombinovat program tak, že se všichni mohli zapojit.
Hlavní myšlenkou festivalu je navázání přátelství mezi dětmi, poznávání kultury a zvyků jiné země. Dvanáct souborů je rozděleno do párů, vždy jeden zahraniční a jeden polský. Našemu souboru byl přidělen soubor z horské vesničky Nowe Bystre. Kromě České republiky byla na festivalu zastoupena Venezuela, Hercegovina, Černá Hora, Indonésie a Rakousko. Hostem festivalu na poslední finálový večer byl Taiwan.
PROGRAM
23. července
V sobotu v 7.00 hod. vyrazil soubor Okřešánek na dalekou cestu, na které nevěděl, co ho čeká. Všichni byli natěšeni, v autobusu jsme diskutovali, jaké to tam asi bude…..Bude to připomínat mezinárodní festival v Maďarsku nebo spíš festival na Ukrajině???
V 17.00 hod. jsme byli na místě. Nahlásili jsme se na centrále v Nowem Saczu a už rychle přejet do Nawojowa, kde jsme byli ubytováni. Jednalo se o školní kolej střední zemědělské školy. Společně s námi zde byli naši kamarádi z Noweho Bystre, soubor z Venezuely a její partnerský soubor. Po večeři se děti hned s polskými kamarády začaly přátelit, předaly si vzájemně připravené dárečky. Jazyková bariéra nebyla tak velká, proto i ti nejmenší se plynule zapojovali do rozhovorů. A tam, kde nestačil jazyk, pomohly ruce a v některých případech i nohy. Polština je velice zajímavý jazyk, někdy měl člověk pocit, jak dobře rozumí, protože ta slova znal, v polštině však znamenala úplně něco jiného. I tato malá „nedorozumění“ přispěla k celkové dobré náladě a přátelské atmosféře.
24. července
V neděli v 10.00 hod. začala slavnostní mše, které se zúčastnily všechny soubory včetně veřejnosti. Mše byla pořádána za úspěšný průběh festivalu, za navázání nových přátelství, za radost, zdraví a štěstí všech zúčastněných dětí, jejich vedoucích a organizátorů festivalu. Pro naše děti bylo zajímavé zjištění, že 90% obyvatelů tohoto kraje je věřících, že chodí pravidelně každou neděli do kostela. Všude v Polsku se staví stále nové a nové kostely, staré se opravují. Při mši jsou plné kostely lidí a další davy stojí venku a poslouchají mši přes reproduktory.
Po slavnostní mši proběhla uvítací konference všech vedoucích souboru s prezidentem festivalu, prezidentem organizace S.C.I.O.F.F., ředitelkou odboru kulturního dění v Nowem Saczu, režisérem festivalu, novináři, reportéry, členy komise a dalšími významnými osobnostmi.
V 19.00 hod. byl zahájen průvod městem v Nowem Saczu. Každý soubor nesl svoji státní vlajku a ceduli s názvem souboru. Všechny soubory po cestě hrály a zpívaly, při zastávce i tancovaly. Všude v ulicích bylo hodně lidí, kteří tleskali, mávali. Atmosféra byla velice přátelská. U nás vznikl při tomto průvodu pocit, že diváci mají velkou radost, když vidí českou vlajku a slyší českou lidovou písničku. Mnoho písniček totiž Poláci znají a považují je za svoje lidové. To bylo také pro naše děti velké zjištění, jak moc máme s Poláky společného.Průvod došel na náměstí, kde na pódiu proběhlo slavnostní otevření festivalu. Každý soubor obdržel velký klíč na odemčení všech dětských srdcí, aby si každé dítě celý pobyt v Polsku užilo, odneslo si co nejvíce zážitků. Tato myšlenka prolínala celým festivalem – „Vše prožívat naplno s otevřeným srdcem !!!!!“
Po slavnostním zahájení se každý soubor prezentoval krátkým pětiminutovým vystoupením, pak následoval nádherný ohňostroj.
Již první festivalový den v Polsku zanechal v nás všech velice silné dojmy. „Tak tady se nám bude líbit….“ Dobrou noc.
25. července
Ráno pršelo, jen se lilo….nám to ale nevadilo. Veškerý hlavní program byl totiž situován do sportovní haly. Dopoledne jsme absolvovali zkoušku a pak hurá na bazén…..i s malým tobogánem a teplou vířivkou. Po obědě ještě malá zkouška na ubytovně, pak do krojů a čeká nás první národní den, den Hercegoviny. Soubor z Hercegoviny se svým přátelským polským souborem měli hlavní program, Okřešánek se prezentoval dvanáctiminutovým vystoupením jako upoutávku na svůj národní den.
26. července
Už je to tady !!! Den České republiky !!!!!
Ráno po snídani rychle do krojů, cesta na náměstí do Noweho Saczu, kde nás čeká vystoupení společně s našimi partnery. Pak rozhovory s novináři, natáčení s reportéry z televize a focení.
Za odměnu pak přišla velká výborná zmrzlina – mňam!
Pak rychle zpátky na kolej, oběd a velké přípravy na večer. Součástí národního dne je totiž také prezentace české kuchyně. Nápadů, co dobrého uvařit, bylo hodně, ale času málo, takže to nakonec vyhrály bramboráčky a táč s ovocem. Poslední bramboráček se dosmažil, poslední plech s buchtou se dopekl, večeře a znovu hurá do krojů a směr sportovní hala. Tam nám přidělili stánek, kde proběhla ochutnávka české kuchyně a zároveň prezentace rukodělných prací, které jsme však vyrobili už doma. V 19.00 hod. začal náš hlavní koncert, půlhodinové vystoupení. Moc se nám povedlo, děti tancovaly celou dobu s plným nasazením. Jen ozvučení byl trošku problém, jak už to na některých akcích bývá. Chyběly prostorové mikrofony zavěšené zvrchu a prostor sportovní haly neměl zrovna nejlepší akustiku. To byl ale jediný malý zádrhel celého festivalu. Kapela byla ozvučená výborně, takže zachraňovala i zpěv dětí.
Tréma, která byla na začátku vystoupení, opadla ihned po prvním potlesku diváků. Pak už potlesk provázel téměř celé naše vystoupení.
Také pocit, že se na Českou republiku přišlo podívat tolik lidí, nás velice těšil. Zájem o folklór je v Polsku opravdu velký. Všude byly plné sály, plné ulice.
Spokojeni jsme ulehali do svých postelí. Věděli jsme, že jsme nic nepokazili, že jsme předvedli vše, jak nejlépe umíme a divákům jsme se dle jejich reakcí líbili. A teď už budeme čekat na verdikt odborné komise. Zítra…..
27. července
Po dobré snídani odjela vedoucí souboru s vedoucí kapely na setkání s uměleckou komisí na rozbor vystoupení. Okřešánek byl hodnocen velice kladně, zaujal především svými kroji a krásným zpěvem, členové poroty vyzdvihli celkovou estetičnost našeho vystoupení. Byla pochválena choreografie jednotlivých tématických pásem i samotných tanečních bloků. Byl pochválen náboj dětí, dokonalost a ukázněnost v provedení tanečních kroků. Jedinou výtkou a zároveň i radou do budoucna byl nedostatek „naturálních prvků“. Tuto výtku obdržely ovšem všechny zahraniční soubory, neboť jejich vystoupení byla zaměřena pouze na taneční stránku. Vystoupení Okřešánku jako jediného zahraničního souboru byla zaměřená tématicky, ale stále nesplňovala úplně představy odborné umělecké poroty. Všechny polské soubory měly vystoupení situované do lesa i s přírodními rekvizitami a děti předváděly obyčejný život dětí v horách včetně her a volné zábavy, muzika vždy stála opodál. Ze společného sezení s komisí odcházely obě naše vedoucí spokojené s pocitem, že Okřešánek uspěl a podal skvělý výkon. Rady od poroty budou inspirací k tvorbě nových pásem. Už teď se všichni moc těšíme, co vedoucí vymyslí……
Po obědě nás čekal výlet do města Piwniczna-Zdrój, kde jsme měli sjíždět řeku Poprad na pltích. Akce byla ale odvolána z důvodu rozvodněné řeky po silných deštích. Následoval tedy program náhradní – návštěva skanzenu. Pro děti to bylo sice méně atraktivní, ale i tak se jim chaloupky s různými expozicemi líbily.
Večer nás čekal koncert – národní den Indonésie.
28. července
Po probuzení rychlý pohled z okna, že by konečně sluníčko…??? Prima….vyrážíme s našimi novými kamarády do jejich rodné vesničky Nowe Bystre. Dvouhodinová cesta autobusem byla úžasná, všude jen hory, hory, samé hory. Na jednu z nich jsme si vyjeli lanovkou a měli možnost velkých výhledů včetně slovenských Tater. Pak nás čekala zastávka v Zakopaném. Vidět skokanský můstek na vlastní oči, to bylo něco pro kluky….Do autobusu jsme se vraceli s ovečkami a valaškami v ruce a těšili se na oběd v místní salaši. Stejně jako výjezd lanovkou, tak i oběd nám uhradil starosta obce Nowe Bystre. Ještě návštěva místního kostelíku, přivítání s rodiči našich polských kamarádů……nabídky na vystoupení v jejich vísce. Každý rok v srpnu pořádají velkou folklórní slavnost na ukončení léta – shánění ovcí z hor. Náš soubor obdržel nabídku na účast. Už teď se moc těšíme!!! Způsob života našich kamarádů všechny děti velice zaujal. Každé dítě má doma malé či větší hospodářství. Děti pasou krávy či ovce, pomáhají vyrábět sýry. Tátové pracují většinou v zahraničí, jelikož by se tam u nich doma neuživili. Místní folklór a způsob života v polských horách poznali všichni naši členové souboru důkladně. Ve všech to zanechá hluboké vzpomínky.
Cesta zpátky byla daleká, takže večerní koncert Černé hory jsme již nestihli. Alespoň jsme měli trošku volný večer, děti si mohly v klidu odpočívat a „družit se“ společně s polskými dětmi.
29. července
Ráno opět prší, my si ale náladu zkazit nedáme !!! Odjíždíme na velkou zkoušku finálového večera. Pan režisér Broda nás učí polskou píseň, klade neustále důraz, na to, aby se všichni přátelili, byli na sebe hodní, aby každý vše prožíval naplno svým srdcem. Pan Broda zůstane v našich srdcích také velmi dlouho hlavně díky své vizáži. Ve svém kroji s dlouhým bílým plnovousem a kloboukem na hlavě nám všem připomínal pohádkového dědečka, takového poustevníka z hor. Jak se později potvrdilo, opravdu žije sám v nějaké horské chaloupce daleko od lidí.
Odpoledne se konečně počasí umoudřilo, my nasazujeme sportovní oblečení, pořádáme turnaj v basketu a také basebalu. Pořádně jsme se zapotili, ale to vůbec nevadí, dnes nás už nic náročného nečeká.
Po večeři hurá do našich červených reprezentačních triček a vyrážíme jako diváci na koncert Rakouska.
30. července
A zase déšť….máme volné dopoledne, plánovali jsme další turnaje. To ale vůbec nevadí, místo toho si zatancujeme a zazpíváme s polskými kamarády. Kluci se učí tancovat kozáčky, děvčata zase společný tanec v kole při úděsném tempu. Pilně všichni cvičí kroky….pak přijde řada na výuku českého tance. Máme radost z toho, že nejsme jenom my „dřeva“, protože vidíme, že Polákům nejdou zase naše tance, přitom pro nás to je „hračka“. Takže to je jedna-jedna.
Po obědě odjíždíme do lázeňského městečka Krynica-Zdrój. Nejdříve slíbený rozchod po okolí, nákupy upomínkových předmětů a dárečků, pak naše vystoupení. Nastal velký šok, když jsme vylezli na pódium a viděli sál „narvaný k prasknutí“. Už u vchodu nám přicházející diváci říkali, jak se na Čechy těší !!! Takové publikum ještě Okřešánek nezažil !!! Lidé stále tleskali do rytmu, reagovali na různá říkadla a pošklebování mezi děvčaty a chlapci, smáli se. Všechny naše tanečníky vyburcovalo takové publikum k ohromným výkonům. Po ukončení jednotlivých tématických pásem následovalo velké skandování a potlesk. Celé půlhodinové vystoupení bylo oceněno velkým aplausem, který trval tak dlouho, dokud kapela „něco nepřidala“….Ředitelka lázní ohodnotila před celým zaplněným sálem naše vystoupení slovy, „Tak to jsme tu ještě neměli…“, klaněla se samotné vedoucí souboru a lidé v publiku stále tleskali a tleskali…..Okřešánek obdržel další pozvání k vystoupení v tomto proslulém lázeňském městečku. Z pódia jsme všichni odešli jako „v tranzu“ a děti se jen stále ptaly: „Paní učitelko, co to bylo?????“ To snad není možný….!!!“
Tento krásný pocit je pro nás odměnou za všechno !!! Už bychom mohli jet i domů. Toto vystoupení bylo „třešničkou na dortu“. Celý večer jsme nemluvili o ničem jiném, jen jací úžasní lidé tady jsou…..
31. července
Ráno jsme se probudili do posledního festivalového dne. Po snídani jsme se opět v krojích zúčastnili závěrečné slavnostní mše, kterou náš soubor ukončoval svojí písní. Všichni účastníci festivalu včetně organizátorů a členů odborné komise se pak přesunuli na náměstí k městské radnici a proběhlo hromadné focení celé „festivalové rodiny“. Náměstí bylo opět plné lidí. Každý soubor si našel svoje místečko na náměstí a všem kolemjdoucím a kolemstojícím lidem hrál a zpíval pro radost. Lidé kolem Okřešánku nám opět tleskali do rytmu a některé písně dokonce zpívali s námi, i když samozřejmě v polštině. Nejvíce nás potěšil moment, když babička táhla za ruku malého chlapečka, ukazovala z dálky na českou vlajku a ve chvíli, když k nám dorazila, řekla svému vnoučkovi něco jako:“Vidíš, to jsou naši kamarádi, tak hezky poslouchej, jak pěkně zpívají…“ a na nás se nádherně usmála.
Odpoledne jsme odpočívali, vedoucí souborů čekala výstava fotografa Michala Piotrowskieho a závěrečná konference, kde opět proběhlo velké děkování, proslovy všech důležitých osobností a oficiální zpráva odborné poroty. Každému souboru bylo sděleno, čím nejvíce zaujal, co komise ocenila. Okřešánek dostal ocenění za ukázku různorodých dětských her, krásný zpěv a estetiku krojů.
Tato ocenění byla předávána na finálním koncertu. Kromě ocenění zarámovaného společně s velkou fotografií jako obraz obdržel každý soubor velkého vlněného berana a plný koš sladkostí. Tedy takovou cenu jsme také ještě nikde nedostali……“paní učitelko, tady je to všechno nej….“bylo slyšet ze všech stran. Po velkém zahájení včetně průvodu a předání cen nastal čas na společně natrénované tance. Bylo zajímavé sledovat, jak se polské děti kroutí v rytmu venezuelských tanců a zase obráceně. Naši kluci společně s „chlapy“ z Noweho Bystre natrénovali kozácký tanec, děvčata se zas točila v kole společně v rytmu polské kapely. Společně pak všichni tancovali taneček náš v doprovodu kapely naší. Moc se nám to povedlo a kdyby na sobě neměly děti kroje, nebylo by už vůbec poznat, kdo je kdo. Na závěr celého festivalu zazpívaly všechny děti krásnou polskou píseň o tom, jak vlastně žít svůj život, jak dávat druhému….A byl konec……..
Ještě diskotéka, tentokrát již v civilu. Co to ale je vidět ??? Umí ty naše děti vlastně moderně tančit ??? Po několika prvních písních totiž téměř všichni samovolně přešli do párů a moderní tance se podobaly spíš polce či valčíku. Je vidět, že tyto děti v sobě mají už něco víc, hluboko ve svých srdcích mají zakotvené to „NĚCO“…..
1. srpna
Snídaně a pádíme domů. Po cestě ještě utratit zloté…..takže zastávka v místním obchoďáku a už směr Česká republika. Celou cestu jsme si povídali zážitky, plánovali, jak pozveme naše kamarády k nám na náš folklórní festiválek, který budeme pořádat v červnu, a jak zase pojedeme my k nim do Tater. Cesta utekla, ani nevíme jak. V Okříškách už rodiče vzorně čekali, ale my se k nim hned nehrneme. Podle zavedených zvyků vždy po návratu z nějakého zahraničního pobytu zazpíváme písničku, kterou jsme si složili. Tentokrát jsme zazpívali polskou, kterou nás naučil poustevník pan Broda o tom, jak žít….a k tomu správný goralský pokřik na rodiče HEJ,HÉÉÉJ !!!!!!!!
Pobyt v Polsku nás vzal za srdce…..vzpomínky dlouho zůstanou.
Hody v Martínkově
Minulý rok byl náš soubor pozván do Martínkova, aby vystupoval na hodech na odpoledním festiválku. Jelikož ale místnímu souboru vypadla kapela, kterou měli domluvenou, aby hrála k obchůzce po vesnici, byl náš soubor požádán, aby ji zastoupil. Okřešánek se všem místním obyvatelům líbil, proto jsme byli požádáni, abychom i v letošním roce obstarali hraní od stavení ke stavení, a pak samozřejmě vystoupili na odpoledním festivalu. Na hody jsme se moc těšili již předem, připravili jsme si široký repertoár lidových písní. Za odměnu jsme u každého domu, jak už to bývá, obdrželi něco dobrého na zub a nejen to…..a odpoledne jsme zatancovali taneční pásma „Košťatová“, „Na senách“ a „Z Pulčínského kostelíčka“. Příští rok pojedeme zase !!!!! Už teď se móóóc těšíme !!!
Rohy - pouť
Na pouť do obce Rohy jsme byli pozváni po předchozím úspěchu ve Valdíkově, kde nás viděla samotná místostarostka a moc jsme se jí líbili. S sebou jsme si přivezli i diváky - naše maďarské kamarády, kteří u nás zrovna byli na mezinárodní výměně. Vystoupení tohoto druhu viděli ve vesnici také poprvé, dle samotných slov místostarostky nikdy předtím nebylo nic takového uspořádáno. Chlapi před hospodou nejdříve nechápali, proč si tanečníci přinášejí hrábě a trakaře…..až jsme začali tancovat, tak pochopili, že jim opravdu nejdeme hrabat louku, ale pouze s tímto náčiním tancujeme…..prostě nová zkušenost pro místní !!!
Mezinárodní výměna
V minulém roce jsme již potřetí byli v Maďarsku, kde jsme se zúčastnili mezinárodního festivalu. Festival je pořádán zároveň jako mezinárodní výměna mezi soubory. Soubor, který se o nás staral, u kterého jsme byli ubytováni, zavítal v letošním roce k nám do České republiky. Jelikož se nám nepodařilo získat na tuto akci grant, museli jsme tentokrát jejich pobyt u nás zorganizovat trochu jinak než v předešlých letech. Naším záměrem bylo uspořádat společný pobyt, ale díky nedostatku financí jsme museli tentokrát ubytovat pouze Maďary se dvěma našimi nejstaršími členy a zbytek souboru každý den dojížděl nocovat domů. Maďaři strávili svůj pobyt v Bransouzích, kde byli ubytováni. Každý den jsme si je však vyzvedli a uspořádali společně výlety za poznáváním naší krásné vlasti. Navštívili jsme Prahu, Třebíč a památky Unesco, Jihlavu – zologickou zahradu a jihlavské katakomby, projeli jsme se parníkem po Dalešické přehradě, zhlédli dolů z Wilsonky, navštívili zříceninu Rokštejn. Jelikož bylo krásné počasí, pobyt byl vyplněn koupáním. Děti se navzájem sblížily, komunikovaly v anglickém jazyce, učily se lidové tance, zpívaly lidové písně, které se učily navzájem. Týdenní pobyt rychle utekl a my se můžeme těšit na příští rok, jestliže se rozhodneme jet do Maďarska již počtvrté…….to se ještě uvidí, zda neobdržíme lákavější nabídku!
Oslavy 630. výročí první zmínky o obci Okříšky
Oslavy založení obce spojené se srazem rodáků – také Okřešánek nemohl chybět !!!
Průvod městysem, zpěv a hudba za pochodu, plné nádvoří diváků okříšského zámku, vystoupení mažoretek, místního divadelního souboru, dechové kapely a Okřešánku – to byl kulturní program v neděli 11. září.
Hosté měli možnost zhlédnout v prostorách zámku také výstavu našich „pokladů“, které jsme nasbírali za devět let své činnosti – plyšové výhry, poháry, diplomy, dárkové předměty z různých cest po České republice ale i ze zahraničí……v budoucnu bude mít Okřešánek v prostorách zámku svoji expozici již nastálo.
Králičí hody
8. října se konaly v Trnavě králičí hody a Okřešánek byl na tuto akci pozván, aby obohatil svým vystoupením kulturní program, který byl organizátory k této příležitosti zorganizován.